V souvislosti s Dvoreckým mostem se vedla diskuze o případném zkrácení linky 190 do Braníka. Původní záměr linku zkrátit byl nakonec přehodnocen tak, že 190 zůstane plnohodnotně v provozu na Smíchov minimálně do prázdnin 2026. A o dalším provozu linky rozhodne město na základě průzkumů jejího využití po otevření Dvoreckého mostu.
Protože chci, aby k této debatě existovala veřejná data, zpracoval jsem potřebné průzkumy, a zde předkládám jejich výsledky.
Pokud si chcete data prohlédnout předtím, než je začnu rozebírat, můžete si je stáhnout tlačítkem níže. Veškerá sčítání jsem prováděl sám, takže případná chyba měření dopadá na všechny průzkumy stejně.
1. Základní srovnání využití 190 před Dvoreckým mostem a po něm
Průzkumy mapující nový stav jsem dělal v polovině května, tedy přibližně měsíc po zprovoznění Dvoreckého mostu. Tento odstup už by měl být dostatečný na to, aby byla nová poptávka linky 190 ustálená. U nově zavedených spojení, jako je tramvajová linka 20 nebo posila 118 linkou 124, se dá čekat, že si je ještě lidé budou nějaký čas nacházet. Ale u dlouhodobě existujících spojení už po měsíci k dalšímu poklesu není příliš důvod. To mimochodem dokládá i můj starší nesouvisející průzkum z Hradčanské, kde jsem měřil poptávku v tramvajích dva týdny po zprovoznění metra A do Motola, a kde už hodnoty odpovídají následnému dlouhodobému stavu.
Ranní špička
Obsazenost spojů 190 jsem zaznamenával u křižovatky Modřanské ulice s nájezdem na Barrandovský most v obou směrech. Data pro ranní špičku jsou ze dvou různých pracovních dnů ve stavu před Dvoreckým mostem (jednou z podzimu 2025, jednou z konce března 2026), a jednou po otevření mostu ze 13. května 2026, vždy v rozsahu alespoň cca 6:45 – 8:45.
Kompletní výsledky jsou v podkladech ke stažení výše, zde si ukažme náhled dat pro směr do centra postupně ze všech tří sčítacích dnů:
Troufám si tvrdit, že kdybych v tabulce neuváděl průběžné hodinové součty a klouzavé průměry obsazenosti na jeden spoj, rozdílu by si mnozí ani nevšimli.
Každopádně, v listopadovém průzkumu vezla 190 na vrcholu špičky okolo 450 os/h. V březnovém kolem 470 os/h. V květnu po otevření mostu je vrchol špičky cca na 430 os/h. Drobný pokles je z toho vidět, ale rozdíl okolo 20 os/h proti podzimnímu průzkumu je podobný jako rozdíl mezi listopadovým a březnovým průzkumem, tedy na úrovni přirozené fluktuace poptávky mezi různými měřicími dny.
Podobný vztah platí nejen u nejvyšší hodinové hodnoty, ale i u celkového objemu přepravených osob za celou špičku. Spoje mezi 6:47 a 8:40, tedy v časovém rozsahu zastoupeném ve všech třech průzkumech, přepravily:
- v listopadu 826 osob
- v březnu 889 osob
- v květnu 762 osob.
Rozdíl mezi oběma průzkumy z doby před otevřením mostu činí zhruba 60 cestujících, podobně jako rozdíl listopad vs. květen.
Pokud bychom porovnávali květen s průměrem hodnot původního stavu, vycházel by pokles asi 10 %. Podobně to vychází i v opačném směru, kde z nějakých 220-230 os/h ve 190 zůstalo cca 200 os/h.
Dílčí závěr: V lince zůstalo cca 90 % cestujících, rozdíl je na úrovni běžných výkyvů mezi průzkumy.
Odpolední špička
Pro odpolední špičku mám z téhož místa jeden průzkum před otevřením mostu v březnu a jeden průzkum poté v květnu, oba v rozsahu 16:00 – 18:30. Tady je náhled výsledků:
Maximální hodinová hodnota poklesla z nějakých 380 os/h na cca 320 os/h. U celkového objemu poptávky za celou špičku je v součtu za oba směry pokles cca 11 %.
Stojí za zmínku, že ráno byl březnový průzkum vytíženější než listopadový, takže hypotetický odpolední průzkum v listopadu by možná vyšel blíže květnovým hodnotám. Zajímavé také je, že začátkem obou odpoledních průzkumů byla poptávka srovnatelná, okolo 310-320 os/h, a rozdíl se projevil až v pozdější fázi špičky. Teoreticky tak může mít vliv i jiné časové rozložení poptávky, s přesunem části lidí ze špičky do pozdějších hodin během delších květnových dnů. Ale to jsou obojí jen spekulace.
Víkend
O víkendu jsem na tomtéž místě měřil dvakrát před zprovozněním Dvoreckého mostu (na podzim a v březnu) a po něm jednou v květnu, podobně jako u ranní špičky. Vždy v časovém rozsahu 15-18h. Tady jsou náhledy výsledků:
Obsazenost 190 po otevření mostu je zcela srovnatelná jako v předešlém průzkumu z března, v obou případech za průměrného počasí. Listopadový víkend vykazuje mírně vyšší hodnoty. Při porovnání nového stavu s průměrem obou původních průzkumů vychází pokles v součtu za oba směry na necelých 9 %.
I souhrnně za všechna období se tedy dá říct, že v lince 90 % cestujících zůstalo. Na jeden spoj připadá úbytek jen několika málo lidí, což je sotva poznat. Mimochodem, ve svém dřívějším článku jsem zmiňoval vlastní hrubý odhad poklesu poptávky o cca 20-30 %. Tak i to bylo zjevně přehnané. Původní záměr linku 190 zkrátit naznačuje, že větší pokles čekal i organizátor.
2. Srovnání s jinými linkami
Lihovar
Kromě průzkumu u Barrandovského mostu jsem o víkendu dělal i průzkum na Lihovaru, u zastávky pod Dvoreckým mostem na straně ven z Prahy. Tentokrát v rozsahu 14-16h. Výsledky jsou také k dispozici v přiložených podkladech. Díky časovému překryvu obou víkendových měření mezi 15-16h je vidět, že poptávka 190 je během tohoto období v obou z nich srovnatelná, tudíž i víkendové údaje lze brát za spolehlivé a nešlo jen o náhodu.
Hlavním důvodem pro sčítání na Lihovaru nicméně bylo srovnání 190 s ostatními tamějšími linkami, kterých tu jezdí mnoho, a představují tak reprezentativnější část sítě. A výsledek? Průměrné obsazení spojů 190 bylo 24,24 osob, a průměr všech ostatních městských linek 25,68 osob. I v novém stavu tedy 190 vykazuje stejné vytížení jako zbytek systému, přinejmenším v této oblasti. Tyto výsledky mimochodem odpovídají i mému staršímu víkendovému průzkumu na Smíchovském nádraží.
Autobusy přes Dvorecký a Barrandovský most
Relevantní je i srovnání s ostatními linkami dotčenými Dvoreckým mostem, ať už trasou nebo změnou poptávky, které zastávku na Lihovaru pod mostem míjejí. Výše zmíněné průzkumy z nájezdu na Barrandovský most vždy zahrnují i ostatní tudy projíždějící linky (tedy v původním stavu bez Dvoreckého mostu i 118, 196 a 197), a nový stav dokumentují samostatná měření provedená na Dvoreckém mostě, přiložená také v podkladech.
Následující tabulka ukazuje dnešní průměrnou obsazenost diskutovaných linek v úseku přes řeku, na vrcholu jednotlivých období, v zatíženějším směru:
| Linka [os/spoj] | RŠ | OŠ | SO/NE |
|---|---|---|---|
| 118 | 40 | 30–35 | 25–30 |
| 124 | 30–35 | 35–40 | 20 |
| 170 | 20–25 | 20 | 10–15 |
| 190 | 40–45 | 35–40 | 30 |
| 196 | 35 | 35–40 | 30–35 |
| 197 | 45 | 45–50 | 40–45 |
190 je obecně na stejné úrovni jako zbylé linky. Celkově je dokonce po 197 druhá nejplnější. Viditelně slabší je i 124, která se do tohoto úseku zaváděla nově. Její obsazenost samozřejmě ještě trochu poroste, ale už ne řádově.
Poněkud dolů mezi ostatními vybočuje 170, vůči které existují i nejlepší alternativní spojení. Pokud by bylo opravdu nutné autobusovou dopravu někde omezovat, 170 zvláště mimo špičky by měla mít jednoznačně přednost.
Celodenní poptávka a celopražské srovnání
Z dosavadních údajů můžeme odhadnout i celodenní poptávku, a na základě oficiálních sborníků srovnat 190 s linkami napříč celou Prahou. 190 má ve sborníku v průměru za oba směry cca 3300 os/den. Jelikož autobusové sborníky vycházejí jen z dat mezi 6:00 a 20:00, za celý den to bude spíše 3500 osob. Pokud v lince zůstalo cca 90 % cestujících, bude i nová poptávka okolo 3000 os/den. To je jinde v síti zcela běžná hodnota. Z linek podobných parametrů mají srovnatelnou nebo i nižší celodenní poptávku kromě už zmiňovaných 124 nebo 196 z tabulky výše například i linky 112, 114 (dřívější 193), 142, 144, 152, 167, 184, 188, 195, 199 nebo 213.
Hodnota 3000 os/den není příliš vzdálená ani některým slabším tramvajovým linkám (například 2 nebo 19, dříve i 5 a 15, a nově naopak 21) nebo úsekům (například Spojovací – Palmovka nebo Vysočany – Maniny – Těšnov, ještě během provozu Libeňského mostu). Dodejme, že provoz kilometru tramvajové linky je oproti autobusové zhruba dvakrát dražší. Vůči podobným slabším segmentům tramvajové sítě tak vychází autobusový provoz linek na úrovni 190 dokonce ekonomicky efektivněji.
Tramvajová linka 20
Jak ukazují přiložené průzkumy z Dvoreckého mostu, nové spojení zajištěné linkou 20 přepravuje nyní přes most ve všech měřených obdobích okolo 60 osob na spoj. O víkendu o něco málo méně a jde spíše o hodnotu v nejsilnější časy, ve špičce pracovních dnů jde o stálejší průměr:
Do budoucna se i tady dá ještě předpokládat mírný nárůst. I současné hodnoty už ale odpovídají ostatním tramvajím modřanského svazku. Je to vidět i v mém starším víkendovém průzkumu z Dvorců, kde vozily spoje linky 17 do Modřan (ne do Libuše) velmi podobná čísla. Další zvýšení počtu lidí ve 20 se dá očekávat v případě jejího výhledového prodloužení na Nové Dvory. Z toho je zjevné, že linka 20 bude mít dostatek vlastních cestujících, a není zapotřebí snažit se ji uměle vytěžovat vynuceným přestupem ze 190. Naopak pokud by 20 měla hypoteticky přejmout i přepravní výkon linky 190, dostala by se tím za hranu přiměřeného vytížení.
3. Závěr
Představené údaje se dají shrnout do několika hlavních závěrů:
- V lince 190 zůstalo i po otevření Dvoreckého mostu řádově 90 % cestujících, a to celotýdenně.
- I nadále vykazuje 190 srovnatelné využití jako mnohé jiné linky jak v související oblasti, tak jinde v Praze.
- Tramvajová linka 20 si své cestující nachází, a snažit se ji vytěžovat umělým přestupem ze 190 není ani nutné ani žádoucí.
Ve skutečnosti proti zkrácení 190 hovoří i další důvody. Zvláště pak poměr mezi mírou zhoršení cestování a uspořenými zdroji oproti úpravám jiných linek. Ale i když zohledníme jen hledisko aktuálního vytížení, jak je debata nyní postavená, data mluví jednoznačně pro plnohodnotné zachování 190 celotýdenně na Smíchov.
Pozn.: Veškerá zmiňovaná vlastní měření jsem zahrnul i do své mapy přepravních průzkumů. Rozšířen byl Lihovar o nová data a přidán nový měřicí bod u Barrandovského mostu.
Komentáře
Chcete-li přidat komentář, přihlaste se.